Ondřej Koběrský
patreon
🔎 Šmudlova Lupa: Reverse Nixon a vliv na zbrojovky
🕑 Added 2025-08-21 08:00:07 +0000 UTC🎧 ČLÁNEK V AUDIO PODOBĚ NAJDETE ZDE [MADE BY AI]
Ahoj investoři,
v komunitě mě znáte jako Šmudlu - stojím například za podcastem Cesta kapitálu a také sérií Šmudlova Lupa. Pro připomenutí platí, že Šmudlova lupa je článek, který obsahuje čistě můj pohled a vznikl bez Ondrova přičinění. Dnes to bude o tom, co stejně všichni sledujeme - o Donaldu Trumpovi, Ukrajině, Putinovi, geopolitice a vlivu na evropské zbrojovky. Jsou to samé otázky - jak moc chce Trump nobelovku? Je ochoten obětovat část Ukrajiny výměnou za tlak proti Číně? Jsou to 4D geopolitické šachy, nebo si prostě jen Putin vodí Déčko jako loutkař? Dnes se na toto téma zkusím zamyslet včetně dopadu na zbrojovky. Nalaďte truth social, jde se na to!
🦅 Co je Reverse Nixon? A dojde k němu?
Nixonova návštěva Číny v roce 1972 byla de facto geopolitickým zemětřesením. Připravili ji tajné mise Henryho Kissingera, který v Pekingu sondoval možnost spolupráce. Z americké strany šlo o pragmatický krok – Spojené státy uvízly ve Vietnamu, jejich globální postavení bylo oslabeno a vztahy se Sovětským svazem na bodu mrazu - koneckonců je studená válka. Nixon a Kissinger proto hledali cestu, jak rozbít jednotu komunistického bloku a posílit americkou pozici v bipolárním světě. Kissinger ve svých pamětech zdůrazňoval, že hlavní myšlenkou bylo „otevřít Čínu světu dříve, než ji Sovětský svaz dostane zcela pod svůj vliv“. V rámci knihy Uspořádání světa se o tom zmiňuje Henry Kissinger docela detailně - jak cestoval tajně několik let do Číny přes Indii - je to zajímavé čtení.
Z čínské perspektivy byly motivy stejně silné. Mao Ce-tung a Čou En-laj se obávali rostoucí hrozby Sovětského svazu, se kterým Peking v té době vedl ozbrojené střety na hranicích (To jste nevěděli, co?). Pro Čínu bylo spojenectví s USA prostředkem k zajištění bezpečnosti a k legitimizaci svého postavení v mezinárodní politice. Přijetím amerického prezidenta získala Čína nejen globální uznání, ale i mocenskou protiváhu vůči Moskvě. Mao využil návštěvy k tomu, aby demonstroval svou nezávislost a schopnost hrát na světové scéně první ligu.
Cena tohoto „otevření“ byla ovšem pro Spojené státy jasná: postupný ústup od podpory Tchaj-wanu. V Šanghajském komuniké USA poprvé připustily, že existuje „jedna Čína“, čímž Nixon obětoval dosavadního spojence ve prospěch strategického vítězství nad Sovětským svazem.
Washington tak položil základ politiky trojúhelníkové diplomacie – hrát Moskvu a Peking proti sobě, aby posílil vlastní moc. Tento manévr změnil dynamiku studené války, otevřel Čínu světu a oslabil sovětský blok. Z pohledu realpolitiky šlo o mistrovský tah, který ale na desetiletí poznamenal osud Tchaj-wanu. Inu když se ohlédneme zpětně, je vlastně ironické, že si současného nepřítele číslo 1 - tedy Čínu USA vlastně samo vytvořilo za účelem oslabit Sovětský svaz. A tady se hodí citát z Červeného trpaslíka: „Tím, že zabili nás, zabili sebe a pak jsme byli mrtví my, tak jsme se nemohli stát jima, včas se vrátit a zabít se v minulosti, i když by to bylo v přítomnosti.”
Nyní jsme v srpnu roku 2025. Trump rozehrál obchodní válku s Čínou, trvá už přes 3 roky válka na Ukrajině, kde je Rusko jednoznačný agresor a dochází k meetingu na Aljašce, kde je Putinovi připraven červený koberec a je přivítán americkým prezidentem - Déčkem. Komická vložka je ta, že Rusové museli za palivo do letadel platit hotově, protože díky sankcím nemohou použít převod. Proč k meetingu vůbec došlo?
Protože Déčko chce udělat Reverse Nixona - tedy rozdělit Rusko a Čínu, jenže tentokrát naopak. Chce vrátit Rusko do geopolitické hry a mít jej ideálně na své straně proti Číně. Jenže… Já se prostě domnívám, že to nedopadne dobře. Ať se na to koukám ze všech stran, tak Rusko prostě získává daleko více než USA. Několik domněnek, které si odložím:
Rusko nikdy nepůjde proti Číně - je na ní nyní ekonomicky závislé.
Donald Trump a jeho ego chtějí za každou cenu „vyhrát” a Déčko chce nobelovku.
Nixon měl proti sobě „bandu starých alkoholiků“, ale silný stát. Déčko má proti sobě daleko ostřejší hochy, ale slabší stát.
Ukrajina je reálně všem vlastně fuk. Hraje se o vlastní zájmy.
Ukrajina se nevzdá území dobrovolně a nikdo ji k tomu nejspíš nemůže donutit.
🔫 Co se stane se zbrojovkami v případě míru?
Obranný průmysl je jedním ze zásadních témat v rámci války - kdo by to byl čekal? A proto reaguje na jakékoliv zprávy s ukončením války negativně. Ale tentokrát vnímám, že u Evropy to může být jinak. Proč? Protože válka zásadně změnila evropské myšlení a výdaje na obranu. Evropští lídři se zavázali zvýšit obranné rozpočty (NATO cílí nově až 3–5 % HDP na obranu v následujících několika letech) a tento trend bude pokračovat i v míru. To znamená dlouhodobou podporu pro evropské zbrojařské firmy v čele s Rheinmetall a dalšími, jako je SAAB, BAE Systems, Leonardo nebo například Dassault Aviation.
Tyto společnosti zažily raketový růst cen akcií během konfliktu (např. Rheinmetall +700 % od začátku invaze a pokud jste na Patreonu dlouho a nakoupili jste po článku “Zbrojařské firmy - akcie do Války”, tak jste v plusu zhruba +200% ). Ale co teď?
Po uzavření míru velmi pravděpodobně přijde krátkodobá korekce – investoři mohou vybírat zisky a z evropských zbrojovek se ztratí spekulativní kapitál - jakmile opadne akutní poptávka daná válkou. Nicméně dlouhodobý výhled zůstává příznivý, protože Ukrajina se bude muset dále vyzbrojovat (jako odstrašení proti Rusku) a západní armády budou obnovovat sklady techniky, kterou poslaly na Ukrajinu. Velká část investic směřuje na nové technologie (drony, systémy PVO) – i po míru bude tato modernizace armád pokračovat.
V tomto sektoru bude zajímavé sledovat společnost Anduril a její budoucí akvizici nebo vstup na burzu - takže spolupráce Rheinmetallu a Andurilu je pro akcionáře skvělá.
Odborníci proto vidí obranný sektor jako sekulární růstové téma na mnoho let dopředu, paralelně vedle rekonstrukce Ukrajiny. Pro evropský průmysl to pravděpodobně znamená, že podniky navázané na obranu (výrobci elektroniky, avioniky, vozidel, raket, ale i subdodavatelé oceli, chemie pro pohonné hmoty atd.) budou mít dlouhodobě více zakázek. Mír tedy obranný sektor nezbrzdí – spíše zafixuje nový vyšší standard výdajů, ze kterého tyto firmy profitují.
A teď je otázka, zda to bude trhu stačit, protože ty valuace jsou opravdu hodně napnuté. Velmi pravděpodobně tak nastává období, kdy fundament akcie společnosti Rheinmetall musí dohnat její valuaci. Ale vnímám vlastně 3 scénáře, jak se to dá zahrát. 
📌 Varianta 1 - Příměří se nekoná, alespoň ne rychle
Při této variantě pravděpodobně dojde k odrazu ceny akcie směrem vzhůru a krátkodobě může tak dát investorům příležitost podívat se zpět na ceny akcie okolo 1800–2000 EUR za akcii. Samozřejmě válka jednou skončí a je tak otázkou, kdy k tomu dojde. Při této příležitosti (v rozmezí 1800-2000 EUR za akcii) já plánuji redukovat pozice v Rheinmetallu přibližně o ¼. Toto je můj base scénář, a proto stále držím akcie v plné výši. Při příměří a ukončení války pravděpodobně dojde k propadu a po ustálení bych rád znovu nakoupil. Držím LONG.
Pro dlouhodobého investora je tohle pravděpodobně ideální scénář. Držet do časového testu a pak se rozhodnout, co dál. Z mého pohledu pravděpodobnost 40% - toto je pocitový odhad, protože nejde exaktně spočítat.
📌 Varianta 2 - Příměří se koná a stihnu prodat před ním
Při této variantě dojde k prudkému propadu ceny akcie, který nelze predikovat, ale určitě bude dvojciferný - tedy -10% až XX%. Domnívám se, že bychom se v tomto případě dostali někde na ceny okolo 1100 EUR. Protože ale není jasné, jaké budou podmínky, zda dojde k příměří nebo ne, tak sleduji technické indikátory. Pokud akcie zavře pod 1481 EUR, tak budu zvažovat oprodej ¼ pozice i tak. Prostě jako ochranu zisků při budoucím propadu. Z mého pohledu pravděpodobnost 35% - pokud akcie doklesá na cenu supportu a prorazí jej, může spadnout výrazně níž.
Pro swing tradera může připadat tento scénář jako ideální exit z pozice.
📌 Varianta 3 - Příměří se koná, ale já to nestihnu
Při této variantě dojde k prudkému propadu ceny akcie, který nelze predikovat, ale určitě bude dvojciferný - tedy -10% až XX%. Pokud nestihnu včas prodat, pak nebudu prodávat v propadu, ale budu akcie dále držet v plné výši. Možná pak dlouhodobě ještě přikoupím.
Pro swing tradera je tento scénář jako prohra a odepsání ztrát / realizace zisku. Ale měl by být už pryč. Z mého pohledu pravděpodobnost 25% - pokud akcie spadne mimo obchodní hodiny někam k 1100, nedává už moc smysl prodávat a budu dlouhodobě držet pro růst.
🎯 Závěr
Vzhledem k tomu, že mírové jednání nejde predikovat, tak zůstávám v pozici Rheinmetallu a čekám, co se bude dít - je to frustrující, protože se na to prostě nejde lépe připravit. Dlouhodobě však vnímám obranný sektor jako perspektivní. A navíc mír přispěje Evropě, ustálí se nejistota na trhu, energie zlevní a spoustu firem, které se budou podílet na obnově Ukrajiny, pravděpodobně budou čekat dobré roky. Infrastruktura bude zajímavá.
K Rheinmetallu se opět vrátím, jakmile budou venku dostupné zásadní informace.
A jestli se Donaldovi Trumpovi povede Reverse Nixon - to zůstává otázkou. Z mého pohledu to zatím vypadá na „nevýhru USA”.
Co děláte vy?
Díky.
Šmudla
-------------------------------------------------------------------------------------
📈 Rozcestník:
✅ Chceš se potkat probrat a vyřešit tvou situaci. Pro mentoring klikni TADY.
✅ Chceš mít přehled o tvých investicích a stát se lepším investorem - (ZADEJ SLEVOVÝ KÓD - OK5)
✅ Začni ziskově investovat s XTB - TADY
📊 Ocenění a zdroje
K ocenění všech společností používám DCF model, DDM model, ocenění na základě PB, ocenění na základě EV/EBITDA, ocenění na základě násobků ukazatele PE a odhadu budoucího růstu EPS. U společností, které zatím nedosahují čistého zisku, využívám ukazatel P/S a odhad budoucího růstu a vývoje marží. U většiny společností provádím také relativní valuaci, která srovnává firmy napříč sektorem podnikání a vlastní historií.
Data k analýzám čerpám z následujících zdrojů:
Web společnosti - sekce investor relations, kde jsou přímo obchodní výsledky, prezentace, uzávěrky a další důležitá data.
Webové stránky finviz.com, seekinglalpha.com, stockanalysis.com, valueinvesting.io a morningstar.com aj.
Další zdroje:
https://www.rheinmetall.com/en/media/news-watch/news/2025/06/2025-06-18-strategic-partnership
https://www.anduril.com/article/anduril-industries-and-rheinmetall-partner-to-design-and-manufacture-barracuda-fury-and-solid/
https://edition.cnn.com/world/live-news/trump-ukraine-russia-zelensky-putin-08-19-25
https://www.cbsnews.com/news/transcript-of-what-putin-trump-said-in-alaska/
https://en.wikipedia.org/wiki/1972_visit_by_Richard_Nixon_to_China
https://www.pbs.org/wgbh/americanexperience/features/nixon-chinatrip/
🚨 Upozornění (Disclaimer)
Veškeré informace uvedené v tomto materiálu slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nejedná se o investiční doporučení, nabídku ani pobídku k nákupu či prodeji jakýchkoli investičních nástrojů, cenných papírů nebo jiných finančních produktů. Tento materiál neobsahuje ani nenahrazuje individuální investiční poradenství. Investování na kapitálových trzích je spojeno s riziky, včetně rizika ztráty části nebo celého investovaného kapitálu. Minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výsledků. Vývoj hodnoty investic se může v čase měnit v závislosti na tržních podmínkách, ekonomických faktorech a dalších nepředvídatelných událostech. Autor tohoto materiálu vyjadřuje pouze své osobní názory a pohled na danou problematiku, které se mohou v čase měnit bez předchozího upozornění. Nezaručuje správnost, úplnost ani aktuálnost zde uvedených informací. Autor materiálu nenese žádnou odpovědnost za jakékoli rozhodnutí učiněné na základě zde uvedených informací, ani za jakékoli přímé či nepřímé ztráty, které by z takových rozhodnutí mohly vyplynout.
Comments
Dan Hamerník
To je otázka za miliardu :-) - tohle si každý musí zvážit sám, protože to prostě nejde jasně říct.
Vít Lopatovský
Děkuji za skvělý článek. Zeptám se, jestli je v tuto chvíli vhodné ještě nastupovat do koupě akcií zbrojovek a nebo se více zaměřit spíše na akcie firem, které budou, které budou obnovovat poválečný stav (infrastruktura, stavebnictví atp.). Případně, kdyby o tomto vznikl článek? Díky.
JanHajek
Skvělá práce 👏 děkujeme za super článek, názor a informace . 😎 Teším se na další ✌️
